Zálohy na podíl na zisku: kdy je lze vyplatit a na co si dát pozor #6

V dosavadních dílech jsme se věnovali rozdělení zisku na základě schválené účetní závěrky. V praxi se ale zálohy na podíl na zisku hojně využívají právě proto, aby společníci mohli část očekávaného zisku čerpat ještě předtím, než valná hromada schválí účetní závěrku a rozhodne o rozdělení zisku. Jde o užitečný nástroj — je u něj ovšem třeba pamatovat, že záloha je jen zálohou: může se stát, že ji společníci budou muset vracet, a při nedodržení zákonných podmínek navíc hrozí odpovědnost statutárního orgánu.

Co je záloha na podíl na zisku

Právo na podíl na zisku je jedním ze základních práv společníka. Jeho součástí je — nevylučuje-li to zakladatelské právní jednání — i právo na zálohu na tento podíl, tedy na plnění poskytnuté dříve, než vznikne a stane se splatným samotný podíl na zisku. Jde ovšem o právo „abstraktní“: společník se výplaty zálohy sám domáhat nemůže. Konkrétní, vymahatelnou pohledávku získá teprve rozhodnutím příslušného orgánu společnosti o výplatě zálohy.

Toto rozhodnutí je právním důvodem vzniku závazku. Nejvyšší soud potvrdil, že jím vzniká oprávněné osobě skutečná pohledávka za společností — nejde tedy o pouhé dobrovolné plnění, které by šlo po rozhodnutí libovolně odepřít. Pohledávka je způsobilá k postoupení i k započtení a pro její vznik není rozhodné, zda má společnost v daný okamžik volné peněžní prostředky.

Kdo o výplatě zálohy rozhoduje

Rozhodnutí o výplatě zálohy zákon nesvěřuje do působnosti valné hromady. V rámci tzv. zbytkové působnosti proto náleží statutárnímu orgánu.

Zakladatelské právní jednání může toto rozhodování svěřit valné hromadě. I tehdy však statutární orgán odpovídá za to, že je výplata v souladu se zákonem a že ji lze reálně provést.

Podmínky výplaty a co lze vůbec zálohovat

Zálohu lze vyplatit jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že společnost má dostatek zdrojů (samotné rozdělení zisku naproti tomu vychází z řádné či mimořádné účetní závěrky — viz díl #1).

Zálohovat lze pouze zisk, nikoli jiné vlastní zdroje (například emisní ážio či kapitálové fondy — k jejich rozdělení viz díl #3). Zdrojem pro zálohu tak může být zisk běžného účetního období (u mezitímní účetní závěrky zisk dosažený od začátku probíhajícího období), nerozdělený zisk minulých let a případně další fondy tvořené ze zisku, s nimiž může společnost volně nakládat — to vše po odečtení povinných přídělů do rezervních či jiných fondů. Součet těchto položek tvoří strop, kolik lze na zálohách vyplatit. Rozhodující tedy nejsou volné peníze na účtu, ale výše těchto disponibilních zdrojů ze zisku. V průběhu roku lze vyplatit i více záloh; podmínky ovšem musí být splněny u každé z nich.

Dle našeho názoru by měl statutární orgán před výplatou zálohy zvážit i to, zda by odpovídající rozdělení zisku vůbec obstálo v bilančních testech, kterým jsme se věnovali v dílu #2 — tedy zda by o výplatě zisku vůbec mohla rozhodnout valná hromada. Je-li již v okamžiku výplaty zřejmé, že by rozdělení zisku neprošlo, neměla by být záloha vyplacena. Jinak hrozí, že ji společníci budou muset vracet a statutárnímu orgánu vznikne odpovědnost za porušení péče řádného hospodáře.

Komu lze zálohu vyplatit

Zálohu lze vyplatit každému, komu svědčí právo na podíl na zisku, na který se plní. Může tak jít i o jinou osobu než společníka — například člena voleného orgánu, zaměstnance nebo tichého společníka — pokud to umožňuje zakladatelské právní jednání (k rozdělení zisku jiným osobám než společníkům viz díl #5). Naopak tam, kde s podílem není spojeno právo na podíl na zisku — například u zvláštního druhu podílu či akcie bez práva na podíl na zisku — nelze na něj zálohu vyplatit.

Rozhodne-li se statutární orgán zálohy vyplatit, musí respektovat poměr, v jakém se oprávněné osoby podílejí na zisku, a zásadu rovného zacházení — nemůže tedy zálohu libovolně přiznat jen některým společníkům.

Obdobně jako u samotného podílu na zisku není vyloučena ani záloha v nepeněžité podobě (k nepeněžité výplatě podílu na zisku viz díl #5).

Vypořádání a vrácení zálohy

Záloha je pouze zálohou a vypořádá se podle toho, jak o rozdělení zisku nakonec rozhodne valná hromada. Rozhodne-li o rozdělení zisku, započte se vyplacená záloha na přiznaný podíl na zisku: je-li podíl vyšší, společnost doplatí rozdíl; odpovídá-li podíl záloze, další výplata už neproběhne. Nerozhodne-li valná hromada o rozdělení zisku, nebo jej rozdělí v nižší částce než vyplacenou zálohu, vzniká povinnost zálohu (či její část) vrátit.

Doporučujeme, aby rozhodnutí valné hromady tyto důsledky výslovně popsalo — tedy že určitá záloha již byla vyplacena, započítává se na podíl na zisku a v odpovídající části se podíl znovu nevyplácí, případně že se zisk nerozděluje, a záloha se proto vrací. Předejde se tím pochybnostem o tom, co se má konkrétně stát.

Pro vrácení zákon stanoví konkrétní lhůtu: záloha se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy účetní závěrka byla nebo měla být schválena. Účetní závěrka má být schválena do 6 měsíců od skončení účetního období (u společnosti s kalendářním účetním obdobím tedy do 30. 6.), takže zálohu je nutné vrátit nejpozději do konce 9. měsíce po skončení účetního období — u kalendářního roku do 30. 9. To neplatí, dosáhne-li zisk k rozdělení alespoň výše vyplacených záloh a rozhodne-li valná hromada o jeho rozdělení.

Zvláštní pozornost vyžaduje situace, kdy je podíl převeden poté, co již byla záloha vyplacena, ale dříve, než vznikla povinnost ji vrátit. Zda zálohu vrací převodce, který ji obdržel, nebo nabyvatel podílu, dosud nepostavila najisto judikatura; převažující názor i výkladová praxe se ovšem kloní k tomu, že povinnost vrátit zálohu přechází spolu s podílem na nabyvatele. Zde je rozdíl mezi      s. r. o. a a. s.: u společnosti s ručením omezeným převodce podílu ze zákona ručí společnosti za dluhy, které spolu s podílem přešly na nabyvatele — nevrátí-li tedy nabyvatel zálohu, může se společnost hojit na převodci, který ji původně přijal. U akciové společnosti obdobné zákonné ručení chybí, a toto riziko tak nese sama společnost. Doporučujeme proto vypořádání zálohy při převodu podílu vždy výslovně ošetřit ve smlouvě o převodu, případně již v zakladatelském právním jednání.

Závěr

Záloha na podíl na zisku je praktický nástroj, jak umožnit společníkům čerpat očekávaný zisk ještě v průběhu účetního období. Nejde však o volné čerpání prostředků společnosti: rozhoduje o ní zpravidla statutární orgán, musí být podložena mezitímní účetní závěrkou prokazující dostatek zdrojů ze zisku a měla by respektovat obdobná omezení jako samotné rozdělení zisku. Zejména při převodech podílů se vyplatí předem myslet na to, kdo a za jakých podmínek bude zálohu vypořádávat.

Potřebujete-li nastavit pravidla pro výplatu záloh, připravit související podklady pro valnou hromadu či statutární orgán nebo ošetřit vypořádání zálohy při převodu podílu či v zakladatelském právním jednání, obraťte se na nás — připravíme řešení na míru vaší společnosti.