Jaké položky vlastního kapitálu lze rozdělit mezi společníky? #3

Vlastní kapitál je účetní souhrn několika různých položek, z nichž každá má odlišný ekonomický původ i právní režim. V rámci vlastního kapitálu lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje, nejde-li o položky, které jsou ze zákona nebo zakladatelského právního jednání účelově vázány.

Pro správné posouzení je tedy vždy nutné určit konkrétní položku vlastního kapitálu, její ekonomický původ a právní režim.

Kladný výsledek hospodaření běžného účetního období

Nejtypičtějším zdrojem je kladný výsledek hospodaření běžného účetního období. Jde o zisk vytvořený za poslední účetní období, tedy o rozdíl mezi výnosy a náklady daného období.

Nerozdělený zisk minulých let

Dalším typickým zdrojem je nerozdělený zisk minulých let. Jde o zisk vytvořený v předchozích letech, který nebyl dříve vyplacen společníkům a zůstal ve společnosti. V praxi může být tato položka významnější než zisk běžného účetního období, protože společnost mohla zisky kumulovat delší dobu.

Ažio

Ažio vzniká tehdy, když společník nebo akcionář poskytne společnosti při vzniku nebo zvýšení účasti více, než kolik se promítne do základního kapitálu.

Z hlediska práva nejde o hodnotu navázanou na konkrétní osobu ani o samostatný nárok, který by bylo možné automaticky vrátit tomu, kdo jej vytvořil. Pokud se jeho ekonomický efekt promítá zpět ke společníkům, děje se tak prostřednictvím rozdělení jiných vlastních zdrojů. Takové rozdělení probíhá zásadně poměrně podle účasti ve společnosti, pokud není struktura práv nastavena odlišně. Tento výsledek však lze modifikovat vhodným nastavením práv spojených s podíly nebo akciemi, zejména pokud jde o podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích.

Rozdělení ažia je možné pouze tehdy, pokud představuje skutečně disponibilní vlastní zdroj. To znamená zejména, že není účelově vázáno nebo blokováno vnitřními pravidly společnosti určenými zákonem či zakladatelským právním jednáním.

Ostatní kapitálové fondy včetně příplatků mimo základní kapitál

Položka ostatní kapitálové fondy může být zdrojem rozdělení, ale pouze podle toho, co ji konkrétně tvoří.

V této položce mohou být zachyceny různé kapitálové operace, které nejsou základním kapitálem ani ážiem. Vedle příplatků mimo základní kapitál může jít například o jiné kapitálové posílení společnosti.

Rozdělit lze pouze tu část, která představuje skutečně volný kapitálový zdroj bez zvláštní účelové vázanosti dané zákonem či zakladatelským právním jednáním.

U společnosti s ručením omezeným se ekonomický efekt příplatku mimo základní kapitál váže ke konkrétnímu podílu, tedy vrací se tomu, kdo jej poskytl, příp. tomu, kdo nabyl podíl, k němuž se příplatek váže. U akciové společnosti se příplatek mimo základní kapitál naproti tomu promítá do celkového vlastního kapitálu a při rozdělování se bez další úpravy rozdělí mezi akcionáře poměrně. I zde však lze výsledek modifikovat odlišným nastavením práv spojených s akciemi, např. jiným než poměrným nastavením podílů na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, aby byl zachycen rozdíl mezi ekonomickými přínosy jednotlivých akcionářů.

Položky vznikající při přeměnách obchodních korporací

U položek vznikajících při přeměnách je třeba rozlišovat jednotlivé typy. Rozdělit lze rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací, rozdíly z přeměn obchodních korporací a oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací. Naopak rozdělit nelze oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, protože jde o účelově vázaný zdroj pro dočasné přecenění konkrétního finančního aktiva.

Fondy ze zisku

Samostatnou položkou vlastního kapitálu tvoří fondy ze zisku. Ty se v rozvaze dále člení zejména na ostatní rezervní fondy a statutární a ostatní fondy. Neplatí však, že každý fond vytvořený ze zisku je automaticky rozdělitelný. Rozdělit lze jen takový fond, který může společnost podle svého uvážení použít, tedy není účelově vázán zákonem či zakladatelským právním jednáním. Povinný rezervní fond, fond na vlastní akcie nebo například sociální fond právě z důvodu účelovosti rozdělit nelze. Je proto vždy nutné zkoumat účel a podmínky tvorby a použití fondů.

Jiný výsledek hospodaření minulých let

Jiný výsledek hospodaření minulých let nelze považovat za nerozdělitelný automaticky. Je-li kladný, může být součástí částky k rozdělení, zatímco při záporné hodnotě tuto částku snižuje. Vždy je však nutné posoudit, co tato položka obsahově vyjadřuje a zda její povaha umožňuje, aby se promítla do rozdělitelných vlastních zdrojů.

Základní kapitál a zálohová výplata podílu na zisku

Samotný základní kapitál sice tvoří součást vlastního kapitálu, ale jeho vracení (v případě snížení základního kapitálu) má odlišný režim a nelze jej směšovat s běžným rozdělováním zisku nebo jiných vlastních zdrojů. Položka zachycující změny základního kapitálu rovněž nepředstavuje samostatný disponibilní zdroj. Jde jen o přechodné účetní zachycení procesu změny základního kapitálu.

Stejně tak nelze rozdělit položku zachycující již rozhodnutou zálohovou výplatu podílu na zisku. Ta nepředstavuje nový vlastní zdroj, ale pouze účetní vyjádření toho, že o záloze již bylo rozhodnuto a že se promítla do vlastního kapitálu společnosti.

Shrnutí

Mezi hlavní položky vlastního kapitálu pro rozdělení patří výsledek hospodaření běžného období a nerozdělený zisk minulých let. Dále mohou být vlastním zdrojem k rozdělení především ážio a ostatní kapitálové fondy. U vlastních zdrojů vždy záleží na tom, zda nejsou zákonem či zakladatelským právním jednáním účelově vázány.

Ažio a příplatky mimo základní kapitál (které patří pod ostatní kapitálové fondy) mají rozdílný právní režim a nelze je směšovat. Ažio nepředstavuje individuální nárok konkrétního společníka a při jeho ekonomickém promítnutí zpět ke společníkům se postupuje v rámci obecného rozdělení vlastních zdrojů, zpravidla poměrně podle účasti, pokud není upraveno jinak.

U příplatků mimo základní kapitál je třeba zohlednit jejich zvláštní povahu. U společnosti s ručením omezeným je jejich ekonomický efekt spojen s konkrétním podílem, zatímco u akciové společnosti se bez další úpravy promítá do obecného rozdělování mezi akcionáře.

V režimu rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů nelze zejména rozdělit základní kapitál, položky sloužící pouze k zachycení změn základního kapitálu, oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, povinné rezervní fondy, fond na vlastní akcie, sociální fond a částky představující již rozhodnutou zálohovou výplatu podílu na zisku.